Všechny informace o aktuální situaci na energetickém trhu, dodavateli poslední instance a možnosti uzavřít nové smlouvy naleznete na portálu www.dodavatelposledniinstance.cz

Používáte zastaralý prohlížeč. Doporučujeme bezplatný upgrade na novější verzi, aby se vám webové stránky zobrazovaly správně.

Žárovky – jak se vyznat v závitech, wattech a lumenech

Publikováno: Kategorie: Domácnost, Rady a tipyŠtítky:




V obchodech narazíte na rozmanité druhy žárovek. Jakou je vhodné vybrat do obýváku, pracovny nebo dětského pokoje?



Umíte si představit svět bez žárovky? Dnes sice nejčastěji skloňujeme jméno Nikola Tesla, ať už kvůli Elonu Muskovi, nebo automobilce Nikola Motors, nesmíme ale zapomínat ani na druhého ‚velikána elektřiny‘ – na Američana Thomase Alvu Edisona. Mimochodem Edisonovi je kromě jiného připisován i patent na elektromobil, ale o tom snad někdy jindy. Jeho největším přínosem civilizaci je,  že dokázal navázat na své předchůdce a zdokonalit myšlenku a princip tradiční žárovky, která funguje na principu přeměny elektrické energie na světlo tím, že rozžhaví vlákno kovu. Zejména díky jeho práci jsou dnes žárovky neodmyslitelnou součástí našeho světa a je jich dokonce tolik, že někdy není lehké se v nich vyznat. 

Druhy žárovek podle patice

Hlavním parametrem při volbě žárovky bude typ závitu neboli patice. Nejtypičtější paticí jsou v domácnosti využívané patice E27 a E14.Do menšího závitu se šroubují malé žárovky, někdy označované jakomiňonky,a používá se hlavně u stolních lampiček, menších svítidel či nástěnných lamp. Větší závit náležívýkonnějším žárovkám, které najdeme například v lustrech nebo stojacích lampách.Další relativně rozšířené patice jsou GU10 (bodová světla) nebo třeba G13 (trubicové zářivky). 

Klasické žárovky, halogeny, LEDky

Světelný zdroj v podobě klasické žárovky je dnes vlastně zastaralý a jeho výrobaskončila v roce 2012. Funguje totiž velmi neefektivně – zhruba 90 procent příkonu se promění v nepotřebné teplo a pouze 10 procent ve světlo. Jejich výhodou bylopříjemné teplé světlo vhodné do obývacích prostor, schopnost stmívání a také okamžitý náběh na sto procent svítivosti. To vše ale za cenu obrovského množství elektřiny.Halogenové žárovky mají ve srovnání s klasickými zhruba o 30% menší příkon, jejich nevýhodou však zůstává silné zahřívání, mohou se tak používat jen na dobře větraných místech a také by měly být chráněny proti případnému doteku (který může poškodit jejich povrch) a popálení. Prodej těchto žárovek byl v Evropské unii pozastaven v roce 2018.

Úsporné žárovky jsou vlastně kompaktními zářivkami (CFL), jejichž obrovskou výhodou je nízká spotřeba energie.Oproti klasickým žárovkámušetří až 80 procent elektřinypři stejné intenzitě svícení, mají také velmi dlouhou životnost. K nevýhodám patří zejména pomalejší náběh na plný výkon – zkrátka to chvilku trvá, než se žárovka rozsvítí naplno. Stinnou stránkou je také horší barevné podání světla a větší zátěž pro životní prostředí, neboť každá kompaktní zářivka obsahuje malé množství rtuti. 

Posledním používaným typem jsou LED žárovky.Ty ve skutečnosti nejsou žárovkami v pravém slova smyslu, protože se v nich nežhaví žádná vlákna a svícení zajišťují elektroluminiscenční diody (LED = Light Emitting Diode). Lákavost LEDky je v její efektivitě. Jestliže u klasické žárovky jsme schopni dosáhnout efektivity 12 lumenů (lm) na 1 Watt (W) spotřeby, u kompaktní zářivky zhruba 60 lm / 1W, tak u LEDky je to dokonce 100+ lm/1W – a to už se počítá. LEDky mají dlouhou životnost, neomezené možnosti designu a barevnou pestrost, jsou také odolné proti častému rozsvěcení a zhasínání a šetrné k životnímu prostředí.

Výkon a teplota

V minulosti jsme byli zvyklí udávat svítivost žárovek ve Wattech. Tyto jednotky jsou dnes víceméně bezpředmětné, neboť různé zdroje světla mají při stejném příkonu různou svítivost. Proto jsme se od Wattů přesunuli k lumenům (lm). Platí, že čím více lumenů, tím lepší svítivost. Pro základní osvětlení obytných místností se doporučuje 100 lumenů na m². Tam, kde potřebujete více světla pro práci, například vkuchyni,pracovněnebo i vkoupelně, je lepší světelný tok až 300 lumenů na m².

Fyzikální veličina ‚teplota světla‘ s jednotkou kelvin (K) je důležitá pro vnímání světla lidským okem, potažmo mozkem. Čím je počet kelvinů nižší, tím je světlo tzv. teplejší a blíže červené barvě. Obráceně čím je světlo tzv. studenější, tím má více „K“ a blíží se modré barvě. Teplé odstíny světla (2 800 – 3 300 kelvinů) působí příjemně a útulně, proto je používáme hlavně v obývacím pokoji, ložnici nebo dětském pokojíčku.Tento typ osvětlení v lidském organismu podporuje tvorbu melatoninu, který navozuje pohodu a podporuje klidový režim těla. 

žárovky podle teploty světla

Chladnější tóny(5 000 – 6 000 kelvinů) se doporučují v místnostech s nedostatkem denního světla, například v kuchyni, koupelně či kanceláři. Studenější tóny se více blíží přirozenému dennímu světlu (jeho hodnota je 6000K) a někdy se používají také k terapeutickýcm účelům jako náhrada denního světla. Stimulují myšlení a udržují svěží mysl, protože podporují uvolňování serotoninu zodpovědného za nastartování aktivity. 

Kromě teploty má světelný zdroj také tzv. ‚věrnost barevného podání‘ neboli CRI (Color Rating Index). Tento index označuje, jak moc barevné podání odpovídá vnímání lidského oka.Označuje se jako Ra s číslem od 100 do 0, přičemž hodnota 100 znamená ideální světelný zdroj s přirozeným podáním barev, naopak hodnota 0 nám neumožňuje rozeznat žádnou barvu. Světelný zdroj s nízkou hodnotou CRI (Ra) způsobuje rychlejší únavu očí, horší vnímání vzdálenosti, sníženou prostorovou orientaci a zkreslené vnímání barev. Index vyšší než 80 najdete u většiny LED žárovek. 

 

 




Další příspěvky ze stejné kategorie


error

Pomohl vám tento článek? Dejte vědět i ostatním!